ÚSKALÍ NA CESTĚ

JAK VYROBIT PULK

Křtiny pulku
Křtiny pulku
Na nápad zrobit si pulk místo tahání báglů nás nejprve přivedl sám Radovan Kunc, nicméně jsme si furt říkali, že je to v pohodě. Když jsme se však v zimě seznámili s trojicí odvážných polárnic (Markéta, Veronika, Jana) tzv. Kunckami, napevno jsme se rozhodli je napodobit. (Měl jsem zkušenost s jízdou s báglem po Jeseníkách a byla to řehole).

Jako největší problém je samotné zakoupení dětských bobů, klíčové součásti budoucího pulku. Když vlezete do různých Sportsuperhypermarketů, zaskočí vás, že místo klasických pekáčů, na nichž jste jako děti vesele drandili po Gröbovce, jsou v nabídce naprosto šílené „cyber-techno-zázračné" stroje s volanty, ergodynamickou sedačkou, lité z jednoho kusu toho nejmodernějšího plastu, vyvedené v zářivých metalízách. Tyto obludy stojí až 2.000 kč  a pulk by z nich nevyrobil ani pan Šikovná ruka – prostě to nejde!

Oblezl jsem hafl obchodů a všude mi řekli, že se klasické boby již nevyrábí! Pomalu jsem začínal obvolávat kamarády, jestli náhodou něco nemají ve sklepě. Pak mě instinkt zavál do vyvoněného, ač imičí stále socialistického papírnictví-hračkářství, kterým klidně tady udělám reklamu – ano, ten krám je na Vršovické ulici, poblíž Kubánského náměstí , kousek směrem ke Slavii!!! Zde jsem kdysi mj. sehnal plyšového soba jako dar mé bývalé ženě a tak. Prostě když potřebujete nutně něco životně důležitého co nikde nemaj, jděte tam! –konec reklamy- .Tam jsem ani nemusel dlouze vysvětlovat, co potřebuju a ze skladu byl vytažen zářivě modrý bob dětský za 348 Kč!!

A šlo se na věc. Bob je opatřen sedačkou a brzdičkami. Obé musí pryč. Brzdičky se sundají bez problémů. Když otočíte bob dnem vzhůru, najdete několik otvorů, v nichž je upevněna plastovými bazmeky sedačka. Pomocí šroubováku a kladiva opatrně vyťukejte bazmeky ven a sedačka vypadne. Na dně bobu jsou 3 výčnělky z plastu. Já osobně je tam nechal, ale spíš doporučuje je odstranit, neboť bágl pak lépe lehne až na dno, sníží se těžiště a pravděpodobnost převratů. Odstranění, jak mi vyprávěl Paavo, není žádná sranda. Klíčovou chybou je výčnělky uříznout hned u dna. Zůstanou tam totiž otvory, co při jízdě nabírají sníh. Tyto otvory se Paavo a kamarád Heavy Conan Párkař pokusili zaletovat materiálem z uřízlých výčnělků. Pokud však nahřejete jen tento materiál, na dno nepřilne. Je tedy třeba nahřát i dno, aby se plast spojil. To je problém, neboť se to začne škvířit a dno se celé deformuje. Teď už jsme chytrý a můžeme radit. Uřízněte výčnělky cca 2 cm nade dnem. Zbytky letlampou nahřejte a poloroztavené je přitlačte ke dnu (ne holou rukou!)– plast se uzavře a spojí a dno se nezdeformuje!!!

Další věcí je výroba upevnění vlečného lana. Bob má vepředu 2 díry na provázek. Je dobré je rozšířit, aby jimi prošlo i tlustější pevné lano. Rozšíření proveďte nad sporákem nažhaveným šroubovákem, který vložte do stávajících děr a jemným krouživým pohybem žhavého železa zvětšete otvory na cca průměr 1,5 cm.

Zakupte pevné lano. Horolezecké je zbytečně dlouhé a drahé, doporučuju Provaznictví na Újezdě – zde jsem i jako výtvarník s úspěchem nakoupil provazové sítě, různé jutové látky, zemotexy a provazoviny sloužící k výzdobě interiérů a různých koláží a tak – konec reklamy – kupte lano o průměru cca 8 mm (utáhne 400 kg) v délce cca 6 metrů. Lano provlečte děrami v čele pulku tak, aby zůstalo v kuse a každý konec měl tak 2,60 metru.

Další klíčovou věcí jsou táhla. Bez táhel pulk nejde táhnout, ponivač potřebuje pevné ukotvení, aby při sjezdech nenajížděl na lyže a dal se aspoň trochu řídit. Táhla musí být co nejvíc napevno navlečená hned k čelu pulku a na druhém konci zase stejně nafest připojená k upnutí. Věcí diskuse je materiál na táhla – což by měly být 2 duté trubky o průměru cca 10 mm, dlouhé 2,00 metru. Nejvhodnějším materiálem je asi slitina hliníku a duralu (k mání ve Feroně) ale to je pořádná drahota! Osobně jsem zvolil ryzí hliník (trubky mají v Hutních materiálech v Michli – zast.busu 188 Michelská). Chyba hliníku je jeho měkkost a ohebnost. Při intenzivním provozu, plném převratů, se hliník ohýbá. Je nutné táhle čas od času narovnávat, neboť jejich rovnost a stejná délka zvyšují stabilitu pulku a předchází se tak převratům. Na druhou stranu hliník je pružný a i když se mi táhla ohly o více než 90 stupňů, nemusel jsem se bát, že prasknou a zlomí se! Paavo vyrobil s velkými obtížemi táhla tak, že rozřezal a spasoval do sebe vyřazené běžkařské hůlky. To je slušná řehole, protože ty kusy hůlek buďto do sebe nepasovaly, či když pasovaly, byl ve spoji tak úzký průsvit, že jimi neprotáhl lano. Po likvidaci cca 6 párů hůlek se přece jen podařilo zhotovit 2 dvoumetrová táhla. Ty se neohýbají a vypadají estetičtěji než hliníková, zvláště když je Paavo přestříkal sprejem na černo. Bacha! Sprej kupodivu nestříká jen na táhla, ale i na podlahu, takže milí writeři, položte na podlahu igelit či noviny nebo to dělejte venku na písku! (Jsem ekolog a tudíž proti sprejování na živém trávníku!) Hůlkotáhla by mohla ovšem při extrémním kroutivém tlaku prasknout! –tož rozvažte, jaký materiál nakonec zvolíte.

A jedeme dál. Táhly provlečte lano, čouhající z čela pulku. Na konci by vám mělo zbýt cca 30-40 cm lana na každé straně. Ty využijete k výrobě upnutí. To může být např. z pevného koženého opasku, do něhož vyvrtáte díry, kterými provlečete třeba masivní kroužky na veleklíče. Na zbývajícím laně udělejte pevný uzel, do nějž zavěste karabiny (železářství). Karabiny se snadno zapřáhnou do kruhů a jste už v otěžích!

Já volil variantu, maje kalhoty Hannah, které mají na bocích pevný pásek na úpravu velikosti gatí v pase. Posíleno koženým opaskem, uvázal jsem kol pásku kalhot i kožeňáku dvě očka z pevného lana. Pásek kalhot zaručí, že se očka neposouvají po celém obvodu pasu (prdelšťouchy!), kožeňák zase to, že pulk vám nerozerve kalhoty. Očka ze slušivého modrého tenkého lana nosím i nyní na kalhotách jako znamení polárníka a výraz mé individuality a osobní svobodyJ. Do oček se zavěsí karabiny a též jsme v otěžích. Pulk je hotov.

Před jízdou narvěte táhla co nejvíc k čelu pulku a uzel s karabinou zas utáhněte až k samému druhému konci táhla. Nikde by v ideálním případě neměl být ani cenťák volného provazu!

Šťastnou cestu! Hyvää matkaa! Trevlig resa! Nice journey! Bon voyage! Gutte Reise! Sčastlívovo putí! Dobro došli!

 

PROVOZ PULKU
  1. PŘEVRAT - Prokletí pulkaře. Znamená to, že se vám v těžkém terénu (nejhorší je traverzování po vrstevnici, kdy na jedné straně terén stoupá a na druhé klesá) pulk obrátí báglem dolů a skluznicí nahoru. Jet se dál nedá (vyjma skialpinistických vložek, to je převrat naopak vítaným prostředkem k přežití sjezdu). Náprava převratu je dvojí:
    • mít za sebou dobrou duši, která vám pulk otočí zpátky, případně překontroluje pevnost gumicuků a upraví vychýlené těžiště saní
    • mít trpělivost a dobré prokrvení rukou, neb to znamená sundat rukavice, vypřáhnout karabiny z opasku, dojít k pulku, otočit jej a dál viz bod 1), zapřáhnout a jet dál až k dalšímu převratu. Nejezděte sami, houklo by vám!
    Když selže vše, je nutné upravit pulk tak, aby se dal bágl normálně nahodit na záda i s pulkem a rvát to po klasicku na bedrech.
    Prevence převratu:
    • Dobré sbalení báglu = bágl nesmí být moc široký do stran ani moc vysoký nahoru, posouvá se tak těžiště, ideální je, aby těžiště bylo „uvnitř" pulku, tzn, balte těžké věci např. k přední stěně báglu, když jej vezete popruhy nahoru.
    • Pevné narvání báglu do pulku (občas si přitom vymknete palec, ale neva!)
    • Pořádné utáhnutí gumicuků a upevnění báglu k pulku, aby se ani nehnul a seděl jak „prdel na hrnci".
    • Před cestou je dobré odstranit všechny výčnělky na dně pulku, (pozůstatky po sedačce v bobu), aby bágl seděl pokud možno úplně na dně pulku.
    • Průběžně kontrolovat, zda táhla jsou nafest, uvolněná promptně utáhnout námořnickým či jiným gordickým uzlem!
  2. PRDELŠŤOUCH - Projevuje se ve sjezdu, kdy vás pulk začne předjíždět a Vaše táhla zrobená z trubek či spasovaných hůlek vás nemilosrdně píchnou do řiti. Tento jev způsobují dle mě 2 klíčové faktory:
    • špatné upevnění táhel na opasek či karabináž, příliš doprostřed. Když upoutáte táhla na boky co nejvíc do stran, ve sjezdu táhla vytrčí mimo obrys vašeho těla.
    • Uvolnění táhel, jež plandají volně na laně a pulk má prostor uhýbat kamkoli vy nechcete.
    S prdelšťouchem jsem na rozdíl od převratu neměl skoro žádný problém.
  3. Gumicukový kolaps
    Gumicukový kolaps
    GUMICUKOVÝ KOLAPS - Gumicuky, ač mají držet na autě pevně milion kilo na střeše, ve skutečnosti asi nesnáší Laponsko, neb praskají a uvolňují se. Provoz pulku je přitom podmíněn naknop utaženými gumicuky. Gumicuk se nestyďte obezřetně zkracovat, zauzlovávat, převazovat, prostě aby opravdu svíral bágl na pulku jako svěrací kazajka. Nutné je mít náhradní gumicuková lana pro případ oprav či zpevnění utažení. Bez utažení je provoz pulku vyloučen, hrozí navíc ztráty věcí apod.
  4. KATAPULT - Děje se po prudkém sjezdu v místě, kde trasa začíná zase strmě stoupat. Pulk má stále rychlost, vy už jste zbržděni, pulk setrvačností najede na vás a pokud není prdelošťouch, vymrští vás nakrátko prudce kupředu, aby pikosekundu poté začal sjíždět zpět a strhl vás zpátky! Výsledkem jsou komické pády po hubě do sněhu či naopak nohama vzhůru (/záleží, která fáze rozhodne o zrušení Vaší stability!) Příčinou Katapultu jsou bohužel pevná táhla – rozhodněte se, zda toužíte spíše po rozpíchaných hýždích, či hubě zabořené do sněhuJ Dá se předcházet zvládnutím techniky sjezdu (cca po 3 dnech)
  5. PŘÍMRZ - Pokud brodíte řeku s pulkem z lenosti zapřáhlým za sebou, počítejte, že vám na sněhu ihned přimrzne k povrchu! Přimrznout může i po delší zastávce na čaj, cígo apod. Výsledkem je opět velmi komický pád hubou přímo do sněhu, je dobré mít kamarády, co vás poté, co se vám důkladně vysmějí, vyprostí ze závějeJ Možná trochu pomáhá naparafinování skluznice pulku, ale nezkoušeli jsme to.
  6. KOŘENOZPRUZ - Vaše jistě bravurní jízda na běžkách vám dovolí v pořádku se vyhnout pařezu, čnějícímu kořenu či mladému stromku hned vedle „stopy". Nepočítáte-li ovšem s tím, že pulk za vámi razí dle fyzikálních zákonů vlastní stopu, stane se, že se zahákne o kořen, zastaví se a vy opět absolvujete vizuálně velmi vděčný pád do sněhu. Navíc tento jev mívá jako průvodní komplikaci poctivý převrat.

DALŠÍ ÚSKALÍ POLÁRNÍKA
  1. BLOUDĚNÍ - Ve chvíli, kdy zjistíte, že jste zabloudili, je třeba podniknout tyto kroky:
    • Ihned zbavit dosavadního navigátora funkce a nahradit jej někým, kdo pozná jih od jihovýchodu a umí se orientovat v mapě, busole a v okolní krajině.
    • Ulevit si na adresu dosavadního navigátora cílenými urážkami a uklidnit se tak.
    • Nepropadnout panice, rozvážit možnosti řešení – vrátit se po svých stopách na místo, kde jste si bezpečně jisti, že jste orientováni, či určit azimut a hlubočákem se snažit nalézt původní cíl.
    • Když vše selže, mít vybavení na záhrab (cyklospacák do +20C se NEDOPORUČUJE)
  2. SNÍH - Každý běžkař potvrdí, že nejhorší jsou teploty kolem nuly a padání mokrého sněhu. V ten moment se mazání proměňuje v šamanský rituál, ale přesto se nevyhnete dvěma velmi nepříjemným společníkům – Panu Podklouzovi a Paní Lepičce. Těžko říct, který z onoho vydařeného páru je horší. Pan Podklouz udělá i z cesty po rovině peklo, paní Lepička zas sníží vaši cestovní rychlost na úroveň přestárlého ježka, navíc občas, kdy s ní už napevno počítáte jako s životní partnerkou se nášlap záhadně uvolní a vy hodíte nebezpečnou držku. Obecně platí, že bez mázy vítězí Podklouz a s mázou typu „sádlo" či červenej klistr zase Lepička. Při teplotách pod nulou vosky výborně slouží jak mají – dolu to jede a nahoru neklouže. Bez mázy i v mrazu se připravte na milou společnost pana Podklouze! Mějte s sebou vosky na teploty od +6 do –20 C! Univerzály jsou na nic.
  3. ÚRAZY - Tady jdou žerty stranou. Vyhozené koleno i vymknutý palec u ruky nejsou nic moc, ale pomocí vůle, obinadel a bylinných roztoků typu AMOL se většinou do dvou dnů situace upraví. Horší ovšem je zlomená noha, vymknutý kotník, zlomená ruka či vaz. To jste pak v řiti a mějte u sebe nabitej telefon a pevnou víru, že se brzo dovlečete někam nahoru, kde je signál a vy si zavoláte vrtulníkovou pomoc. Pojištění proti úrazu je nutnost. Nejezděte nikdy v zimě sami! Buďte v přízni saamijských bohů! Nechlastejte a nefetujte během jízdy…
  4. Ledová hora
    Ledová hora
    MRÁZ A LEDOVÁ VICHŘICE - Mějte na paměti, že když je –15C a fouká z otevřených hor, reálná teplota se snižuje až o 20C! Mějte vybavení proti omrzlinám a chraňte si hlavu, ruce a nohy! Dobrej je i opalovací krém proti vysušení pleti.
  5. POLÁRNÍ CHMURY - Přepadnou občas každýho. Nikdy neztrácejte naději, nejhůř se Vám stane, že bídně zhynete, ale doma vám třeba postavěj pomník. Proti depresi je vhodnou prevencí dobrá parta se stabilními vztahy (haha!) , vyznat se v sobě, umět si udělat radost, na večer mít v báglu něco ostřejšího, (třeba tužku), čtverečkovej papír na lodě, piškvorky a tak. V nejhorším případě kašlete na osobní kredibilitu, řvěte, brečte, nadávejte, mlčte… vše pomáhá! Žádná depka netrvá věčně… Umějte si se ze sebe udělat srandu!
  6. ZATMĚNÍ NA CESTĚ - Plánujte dobře trasu a odhadněte vlastní schopnosti. Při hrozícím zatmění Vám nezbyde nic jiného, než připravit sněhový záhrab! Cyklospacáky nejsou příliš vhodné.